Všichni jsme normální

12. února 2014 v 6:40 | Eamë |  Jak to vidím
Záleží kdo se na nás dívá.

Často slyším: "Chovej se normálně", "Seš ty vůbec normální?", "Vidíš co dělaj? Nejsou normální...". Hrne se na nás ze všech stran, jste takoví a makoví, buďte takoví, protože jedině tak budete normální.
Kdo? Co? Jak normální? Jak poznám, že někdo je v pohodě a někdo není. Kdo určuje tu stupnici normálnosti?

Je něco málo po šesté ráno. Po dvou dnech domlouvání se z bacilem se chystám zase do školy. Běžně vstávám "za pět minut dvanáct", jen tak tak všechno stíhám. Teď jsem ale od pěti vzhůru. Takže jsem si uvařila čaj, který mi zatím chutí neučaroval, vzala do postele noťas a píšu. Už slyším jednu kočku od nás ze třídy: "Ty nejseš normální hele." Ano, podle ní je nenormální všechno a všichni.



Cože? Jak jsem mohla ležet jen dva dny? Byla to jen rýma. Ale i tak, normálně ležím nachlazená několik dní! Ano, já vlastně ležela jen jeden den, druhej už jsem jen popíjela tymiánovej čajík a těšila se na praxe. Chceš říct, že to není normální?
Říká se, že léčená rýma trvá 7 dní a neléčená týden. S pomocí doktora a serepetiček mi opravdu trvala rýma dost dlouho. Klidně i ten týden. Ale jak jsem se na doktory vyprdla, jak je dobře. Už jsem v pohodě. Občas si posmrknu, ale to já dělám pořád. Smrkám i bez rýmy, ať je léto nebo zima. Pro mě je to normální.

Že vás už to slovo rozčiluje? Jo, mě taky. Zvlášť když ho slyším od ostatních, kdy porovnávají svou osobu s někým jiným. Všichni jsme naprosto normální. Jen záleží na úhlu pohledu.
Anička od vedle je v pohodě, hraje si na písku, hlozní po stromech, jezdí na kole a kalužiny jsou výzva. Vlasy má rozdrbaný a neřeší, když si odře koleno. Ta holka je po mě. Kdežto Mánička od naproti je věčně doma zalezlá u počítače a když už vyleze, tak zmalovaná jak obrázek, oblečená neoblečená a s litrem v peněžence. To už se mi nelíbí. Ale jí to může být jedno, protože tak to u nich doma mají a je to u nich normální. Protože kdyby nebylo, tak domů takový zvyky netahají, žeáno.

Pro mě není v pohodě učitá skupina.. skupiny lidí a ještě pár drobnejch k tomu. Je to kus od kusu. Ano, já slyším pořád od někoho, že nejsem normální. Že se chovám tak nebo onak, ale měla bych se chovat takhle, protože naše společnost vyžaduje toto chování. Prečo? Jsem to já a neudu se chovat jinak, protože se budu líbit víc.

Pff.. už bude půl. V tuhle dobu normálně ještě pospávám.

Lidi, ať už se mi líbíte nebo ne, buďte vy. Ne Anička odvedle nebo Mánička od naproti.
A přeji hezký den. :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.