Malí velcí přátelé

6. února 2014 v 20:54 | Eamë |  Krok za krokem

Ta kávová svíčka je fakt špica. Voní krásně i po zapálení, až na chodbu. Takový svíčky se těžce hledají. Je to moje druhá, která tak krásně a intenzivně voní. Na vánoce jsem dostala jednu fakt bombastickou svíčku se skořicí a pomerančem tuším? Voněla přes dvoje dveře, úžasná. Ale když jsem chtěla další kus, obchod byl zrušený. A to tam byl tak dlouho.. holt, co naplat. Čekání se vyplatilo, mám další, úžasnou. Brzo se asi učmuchám, to je vůně!

Naprosto zbožňuji svou kytičku v květináčku, Toulcovku. Je to ještě mládě. Roste jako z vody a dělá mi jen samou radost. Když se s ní ňuhňám, cítím z ní tu její radost, a já pak mám ještě stokrát větší. Dala jsem ji na poličku ke knížkám. Čestné to místo. Taky jsem jí asi na dva dny dala na hlínu křišťálek, a už zdá se celá taková čilejší. Jako by se její listy napřímily..

Dneska jsem si vzala do péče další kytičku v květináči. Jen si nejsem jistá jejím jménem.. jo, Kalanchoe. Kdo ty jména vymýšlí :D? Vzala jsem s bílými květy, ta se bude vyjímat. Jen jsem doma zjistila, že má dost polámané listy.. ale ona se zotaví. Poprosila jsem Toulcovku, jestli bych mohla Kalan dát křišťálek, aby se lépe uzdravovala. Myslím, že si budem holky rozumět :D :)


Moc ráda se starám o rostliny. Teď se nejvíc věnuju mandarinkám a Toulcovce. A Kalan :D. Mandarinky totiž pochytaly puklice, a to v celkem slušné míře. Docela mě nakrklo, když mi mamuš oznámila, že neví, co s nima dělat, že je tak nechá.. a dál ani nemluvit. Stačilo jít na net a za pět minut, ani ne, jsem věděla co je to za potvoru, co dělá, jak se jí zbavit... fantazie. Když je čistím, vyzařuje z nich vděčnost a radost, že se o ně pečuje. Jako když kočka přivře oči a vrní, když je někdo drbe.. Moc se mi to líbí, mě samotné to dělá velkou radost, nabíjí mě to energií :)


Pomalu si začínám rozvzpomínat na svoje schopnosti v dětsví, některé jsem měla ještě relativně nedávno.
Perfektně jsem uměla vizualizovat, jak se zavřenýma, tak i otevřenýma očima. Párkrát jsem zahlédla černé stíny, nebo rovnou celé postavy (což není zrovna dvakrát povzbudivý). Párkrát jsem dělala i malá "sezení" s vílami a skřítky, viděla jsem barevné chuchvalce energie, které ke mě přicházely, sedaly si, chvilku jsme si spolu pobyli...
Taky jsem vídala kolem lidí takové zářivé obrysy, aura to ale myslím nebyla. Nebo jo? Zářivé bílé cosi. Když se člověk pohnul, na okamžik to zůstalo na místě a pak se vrátilo "na místo". Nevím, někde jsem četla, že aura tohle nedělá, že se "pohybuje" spolu s člověkem, nedělá.. závoj. Hmm. kdo ví :)

Nesmím zapomenout na M. Je to vlastně strom třešně, kterou jsem jako děcko pořád navštěvovala, lezla po ní. Jednou, nevím, jestli jsem si to vymyslela, nebo mi to pověděla, ke mě přišlo jméno. A tak jsem jí říkala pořád. Teď už ji tolik nenavštěvuju. Kdosi jí uřízl větev, takže mám pak strach ze slézání.. a vůbec.. jsem na zahradě na očích, já se i v lese pořád dost ošívám, jestli mě někdo nepozoruje. Dost mě to znervózňuje a odpoutává mou pozornost.

Teď chodím za F. Je to moc milý strom, hodně komunikativní. Je mi s ním moc dobře. Má u sebe i fajn místo k sezení. Jen jednou se mi stalo, že nebyl zrovna moc hovorný, ale je fakt, že bylo ten den dost chladno, spíš až zima.
Vždycky mi perfektně poradí, pomůže a povzbudí, jsem u něj moc ráda. :)

Uvědomuji si věci, které jsem jako malá uměla, a teď narážím na internety na dlouhé články a návody, jak na to, a dělají z toho senzaci. Hm.


Juchů! Zbavila jsem se bolesti ramene a hlavy! A stačilo jedno posezení a práce s energií a mým andílkem. Ne že bych ji normálně odbývala, jen jsem ji poprosila o pomoc do začátku. Celých snad deset dní jsem se na tu bolest zlobila, snažila se ji vyhnat. Pak, když jsem se snažila o přijmutí, nešlo to. Pořád jsem byla nervní, ani práce s bolestí zevnitř nepomohla. Ale tohle jo, a jak jsem ráda! :)

Knížky už jsou doma, pěkně na poličce mezi ostatními. Jen jsem teď zrovna načala jednu, co už mám doma hrozně dlouho, četla jsem ji už jako menší, jen jsem z ní neměla rozum :) Takže chci dočíst tuto. Možná bych mohla číst zase dvě naráz, jako předtím. Nebo rovnou tři, z toho jednu už jsem četla 1,5x :D. Jsou to tři knihy v jednom. Takže tak. Na dvě knihy si chci nechat ještě čas, až trochu "vyrostu" a budu připravená na to je číst.

Mmch, v úterý jedem na jednodenní lyžování se školou. Fakt se "těším". Sice jsem na lyžích stála někdy ve školce, ale stejně.. Nemám ráda zimu, jen z okna a když sněží, jinak je to vcelku na prdlajs :). Tak jsme dneska byly zamluvil lyže, koupit takovou tu věc na nohy.. kalhoty na lyžování, nevím, jak se tomu nadává :D. Potřebuju ještě čepici, protože ta, co mám, mi slejzá a na uši mi táhne tak jako tak. Dneska jsem se kvůli tomu pěkně naštvala. Zkusila jsem si jich dost. Buď byla malá, drahá, nebo neměla "to přes uši". Zmrznu. Jestli vůbec bude sníh! :D
Vůbec se netěším, štve mě to. Prej příjemně strávený den, prdlajs. Jak mám příjemně strávit den něčím, co mě nebaví? Raděj bobováním :D. Ale třeba se chytnu.

http://www.youtube.com/watch?v=jiwuQ6UHMQg
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.