Od ničeho k ničemu.

30. července 2013 v 0:22 | Eamë |  Krok za krokem

Výsledky obrázků Google pro http://www.johnoconnorphoto.com/gifts/sale/images/Pine-Tree-Forest-Mist-su20.jpg

Achjo.
Chci říct, Bože, za co se trestám? Půl prázdnin v háji, já se stále plácám od ničeho k ničemu a zpátky.. a vlastně mi to tak vyhovuje. Nebo ne? Nejsem na nic jinýho než na nic zvyklá.. hahaha.
Vlastně mě ani představa o tom, jak lítáme s dalšíma slípkama po městě, řveme přes půl náměstí, oblečené neoblečené, případně v doprovodu nějakýho namachrovanýho.. křena, neláká. Zatím jsem tu čest neměla a mít nechci. Jsem ráda tady na vesnici. Mám 2,5 kamaráda, se kterýma si sice jen píšu, no aspoň to málo. Pak je tu se mnou můj pes, se kterým trávím nejvíc času.. ono to tak horký nebude.
Dlouho jsem neptřila do žádný party, se kterýma bych lítala po venku.. to jsem byla hoodně malá. Fakt, zvykla jsem si na samotu.. ale.
Člověk je tvoj žijící ve smečkách, jak říkám. Moje smečka je dvoučlenná. Tu pomyslnou fejsbůk partii nepočítám. Smečka, smečka.. řekněte si několikrát slovo smečka a za chvíli nebudete vědět co to je za slovo.. smečkaaa! :DD


Upřímně i neupřímně řečeno, nesnesu dotek ostatních lidí.. dobře, třeba tátův snesu, a i od sourozenců.. ale ostatní se mi štítí.. nevím proč.
Dělám si srandu, vím to!
Proč naše rodina prostě nemůže být rodina? Že jsme roztroušení do třech domů sem tahat nebudu.. Ale ten způsob žití.. každý si zaleze do svého rohu a tam si kuje svoje.. večer se minou, když jsou do postelí a blá blá a tak dále, hurá poďme. Žádný společný aktivity, žádný společný večery, nic společnýho. Jak s někým chcete sdílet doteky a pohlazení, když nesdílíte ani větu? Já pitomá se snažím s matkou mluvit, jenže ona mě neposlouchá, a to není výmysl mojí puberťácky dutě duté palice.

"Čau.. Donesla jsem přesličku na usušení... teď si jdu udělat čaj z petržele.."
"A na co ta přeslička je dobrá?"
"Pořádně nevím, ale prej je dobrá na kloktání na záněty.... a ten čaj z petržele je náhodou moc dobrej!"
"Počkej, ty si jdeš dělat čaj z petržele?? Já myslela, že na to máš tu přesličku"
"Vždyť jsem ti to říkala když jsem přišla"
"A pilas ho někdy?"
"Ježiš to jsem ti říkala před minutou!"

A když dítě nesnese dotek své matky, jak potom má brát doteky příbuzných nebo cizích?
Můžu mluvit co chci.. ale stejně je to jako povídat si se zdí.
Už si víc popovídám sama se sebou nebo s pejskem než..

Nejsem zrovna ukecaný člověk, už mi docházejí slova..
Dobrou moje smečko :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.